Abychom mohli reklamovat práci řemeslníků, musíme s nimi mít nejprve uzavřenou platnou smlouvu. Bez té dnes Sdružení pro obranu spotřebitelů ČR nedoporučují začínat vůbec s žádnými stavebními úpravami. Bez smlouvy vám může v domě zůstat křivá podlaha, zeď nebo nefunčkní topení a také oči pro pláč – bez smlouvy nemáte šanci na odvolání!
Cesta do černého pekla
Nejhorší cestu, jakou můžete zvolit při zadávání vaší řemeslné zakázky když požádáte svého známého: „Přítel neudělal bys mi koupelnu, já ti za to pomůžu nařezat dříví.“ Jinými slovy se domluvíte na práci „na černo“ systémem naturální výměny. Pokud máte známého řemeslně zdatného mistra, může vše projít hladce. Problém ale nastane v případě, že se mistr utne a svou práci odvede špatně.
S první spadlou dlaždičkou padá i vaše šance domoci se reklamace. Je to jen na dobré vůli řemeslníka, který může naprosto ztratit paměť a popřít, že vám nějakou zakázku realizoval. Podle Pickové, mluvčí Sdružení na obranu spotřebitelů ČR, je tento případ velmi častý mezi příbuznými. „Stavebníkovi připadá trapné dělat smlouvu s bratrem nebo strýcem, kteří mají řemeslnickou firmu. Pevně věří tomu, že by přece příbuznému neudělali zle, ale naopak budou hledět na to, aby bylo vše maximálně perfektní. Ale v řadě případů to bývá naopak. Reklamace se vlečou roky a celé části rodin pak spolu dlouho nemluví,“ říká mluvčí Sdružení na obranu spotřebitelů ČR.
Kontrolovat a znovu kontrolovat
Opatrný stavebník svou řemeslnou firmu neustále kontroluje. Například při rekonstrukci, při které není třeba stavební dozor, se může stát, že řemeslníci mohou použít jiný stavební materiál, než jaký deklarují. Jak hlídat i toto? Podle Ivany Pickové má potřebitel právo na to, aby mu firmy doložila veškeré výdaje. „Pokud vám naúčtují deset pytlů cementu, chtějte po nich doklad, že těch 10 pytlů cementu koupili a zaplatili. Pokud vám naúčtují umyvadlo, tak to také musejí doložit. Firma na takovém nákupu vydělává, platí nižší sazbu DPH a vy prostě máte právo vědět, za co jste své a mnohdy nemalé peníze vynaložili.
Peníze za špatný dům
Plné hořkosti a smutku jsou některé příklady, které má Sdružení obrany spotřebitelů ČR v databázi spotřebitelských zkušeností. Jedné klientce povodně v roce 2002 vážně poškodily její rodinný dům. Se stavební společností uzavřela smlouvu o opravě. Pevnou cenu opravy domu ve výši 240 tisíc korun si stanovili smlouvou a v ní uvedli, že může být překročena jen na základě písemného dodatku. I přesto, že žádný takový dodatek nesepsali, firma si podle informací klientky jednostranně navýšila cenu o více než 40 tisíc korun. Zadavatelka odmítla zaplatit, firma ji žalovala a uspěla. Do smlouvy totiž si dala bod, že cena práce, vyplývající z neočekávaných zjištění v průběhu výstavby bude uhrazena objednatelem ve skutečném rozsahu a nákladech. Pře klientky dále pokračovala trpkou zkušeností, že přestože firma nijak neprokázala, že by učinila nějaká neočekávaná zjištění, u soudu jí to prošlo a soud vyhrála. Klientku stálo navýšení včetně soudních poplatků 65 tisíc korun, navíc prý firma provedla stavební práce nekvalitně a ignorovala pokyny statika, které pro ni měly být závazné. Nebezpečí pro ostatní spotřebitele tkví v tom, že smlouva, kterou stavební firma uzavírá se zákazníky, může být formulována tak, že zde hrozí libovolné navýšení ceny bez možnosti domoci se zrušení takového kroku soudem.
text: Vladimír Iliev