Změna kultury bydlení: Od první republiky až po současnost

Způsob bydlení v tuzemsku se začal po roce 1918 radikálně měnit a první republiky tak vytvořila základní pilíř pro vzhled domů a způsob bydlení, jak jej známe dnes. Za tímto velkým zlomem stál konec první světové války. Ten totiž vedl k zjednodušení interiéru a snížení nákladů na výrobu nábytku.

Posun od secese ke strohému funkcionalismu

Neustále se rozrůstající střední třída chtěla i po válce pěkně bydlet, proto také vzrostla poptávka po moderních příbytcích. Na začátku je sice pobláznil styl art deco vycházející z doznívající secese, ale také z kubismu. Zvyšující se zájem o bydlení měl však vliv na přehodnocení priorit, a tak se ke slovu dostal strohý funkcionalismus, který má silné slovo ještě v 21. století. Ve znění hesla „méně je více“ se v současnosti staví také moderní rodinné domy.

Za první republiky se tak české domácnosti vezly na vlně praktického linolea či skládacího nábytku, který možná mají vaši prarodiče ještě dnes doma. Z obývacích pokojů a ložnic postupně vymizel nábytek z drahého dřeva. Dřevo se však do jisté míry postupně vrátilo zpět, a to pro své stálé vlastnosti a odolnost. Své kořeny zapustila v Československu po první světové válce sériová produkce nábytku a dalších věcí do domácností. I přesto nepatřilo vybavení domácností k nejlevnějším. Tovární výroba sice byla v plném proudu, na vysokou poptávku to stále nestačilo.

Na postupném vývoji bydlení až do dnešní se podílela řada faktorů: vzrůstající pluralita designových směrů, zvyšující se dostupnost materiálů, dovoz ze zahraničí, ba dokonce příchod internetu. Aktuálně totiž seženete téměř vše, na co si jen vzpomenete, a za příznivé ceny. V současnosti domácnostem vládne strohý industriální styl či dechberoucí minimalismus. Opět nás to vrací k funkcionalistickému heslu „méně je víc“.

Změna dispozičního řešení domů

Základ bydlení většiny rodin tvořil kdysi obývací pokoj, ložnice a menší kuchyň s koupelnou. V současnosti patří obývák také do denní, hlavní části domácnosti, většinou je však přímo spojený s kuchyní. To umožňuje všem členům domácnosti trávit více času spolu či s přáteli a být neustále v centru dění.

Zajímavostí je, že v meziválečném období bylo normální, že celá rodina žila v jedné až dvou místnostech, zatímco dnes se při stavbě moderního rodinného domu uvažuje nad vlastním pokojem pro každého. Plánují se také prostory pro hosty, herny, pracovny. Kdysi se však za samozřejmost nepovažovala ani vlastní postel pro každého. Nemluvě o tom, že na tehdejším způsobu bydlení se podepsaly také propastné rozdíly mezi majetnými a chudými lidmi, což můžeme často pozorovat také ve filmech pro pamětníky.