Česká národní banka využila svých pravomocí, které má od letošního srpna, a zpřísnila ukazatele, které musejí banky dodržovat při poskytování hypotečních úvěrů. Nové podmínky se v příštím roce dotknou odhadem desetiny žadatelů o hypotéky a zkomplikují jim přístup k úvěru na bydlení. Co změna znamená a co bude reálně obnášet pro zájemce?
Desetina žadatelů příští roky nedosáhne na hypotéku
Centrální banka rozhodla v minulém týdnu o změně ve třech ukazatelích, kterou může v konečném důsledku regulovat celý trh s hypotékami. Jde o u ukazatele LTV, DTI a DSTI. První zmíněný představuje procentní poměr mezi výší úvěru a hodnotou zastavované nemovitosti – jinými slovy říká, na jakou část nemovitosti vám banka poskytne úvěr a co musíte zafinancovat ze svého. Zbylé dva poměřují dluhy a splátky s příjmy žadatele. Limit ukazatele DTI bude činit 8,5, resp. 9,5 pro žadatele mladší 36 let. Limit ukazatele DSTI bude 45 %, resp. 50 % pro žadatele mladších 36 let.
„Česká národní banka se vyjádřila v tom smyslu, že změnou těchto klíčových ukazatelů reaguje na uvolňování úvěrových standardů bankami a na zvyšující se nadhodnocení bytů a domů na realitním trhu v Česku. To podle jejích údajů bylo v Česku ve druhém čtvrtletí 2021 údajně 25 %, u investičních bytů ještě o pět procent více. Nastavením nových pravidel hry se zkomplikovala situace zhruba desetině žadatelů o hypotéku, u kterých hrozí, že novým kritériím nebudou schopni vyhovět,“ říká David Novotný, majitel a jednatel realitní společnosti Bohemian Estates.
Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je cílem nových pravidel zabránit zranitelnosti bankovního sektoru. Celkově se banky dají považovat za obezřetné, nicméně v některých případech došlo k uvolnění ve vyhodnocování potenciálních dlužníků – to ukazují data s podílem rizikových úvěrů, který se za poslední rok zvyšoval. „To může být důsledek konkurenčního boje – když jedna banka rozvolní standard, ostatní ji v rámci boje o klienta následují,“ vysvětluje Novotný.
Kdo nebydlí ve svém, ten si to alespoň přeje
Poslední krok centrální banky není pro specifický český trh, kde je zakořeněná touha po vlastnickém bydlení, dobrá zpráva. Říká se, že Češi buď bydlí ve svém, nebo po tom touží, nic mezi tím. Zájem o nájemní bydlení sice pozvolna roste mimo jiné i vlivem koronavirové pandemie, nicméně se stále dá považovat u většiny Čechů za nepopulární způsob bydlení. Podíl nájemního bydlení vůči vlastnickému bydlení je jen zhruba 20 %. V porovnání s vyspělými západními zeměmi či našimi sousedy je to velký rozdíl – u nich je to zhruba dvakrát více. Příčinou je i holý fakt, že v některých českých městech je nájem pořád vyšší než splátky hypotéky.
