Vlhkost je častým problémem staveb, protože její dlouhodobé působení má na stavební konstrukci negativní účinky. Odstranit ji ale je dost náročné, a to u zděných budov i dřevostaveb. Pokud tento problém nebudete řešit včas, náklady na opravy se mohou vyšplhat do nečekané výše. Navíc oprava škod napáchaných právě vlhkostí je většinou velký zásah do stavby i běžného života. Kvůli nutné rekonstrukci musíte řešit náhradní bydlení, můžete tratit na zisku z využívání stavby či řešit zdravotní následky. Lze se tomu ale vyhnout.
„Velmi často je obtížné zjistit, kudy se vlhkost do konstrukce vlastně dostává,“ říká Jan Včelák ze společnosti MoistureGuard, zabývající se vývojem senzorů pro monitoring vlhkosti v konstrukci stavby a upozorňuje: „Pokud máte nemovitost v záruční době, je nutné objevující se vlhkost řešit s dodavatelem nejlépe hned. Problém vlhkosti však je, že se následky mohou objevit až po delší době. A pokud stavíte svépomocí, není komu reklamovat, problémy tak musíte řešit na své vlastní náklady.“
Neřešení problémů s vlhkostí končí rekonstrukcí
U zděných konstrukcí, když se objeví vlhkost, dochází k výkvětům, narušení omítky či k jejímu opadání. Při vystavení mrazu konstrukce degradují o to rychleji, následně dochází k jejich úplnému rozpadu a ztrátě nosnosti. U dřevěných konstrukcí je zvýšená vlhkost základem pro vznik dřevokazných procesů, jejichž neodhalení nebo ignorování končí jediným způsobem – nutným odstraněním zasažené části konstrukce a nahrazením konstrukcí novou. „Setkáváme se s napadením relativně nové, například pouze dva roky staré dřevěné konstrukce dřevomorkou,“ konstatuje Jan Včelák a říká: „Problém je především to, že vlhkost nevidíte pouhým okem, zachytit včas tento problém je proto často nemožné. Když už jsou vidět druhotné následky vlhkosti, bývá pro dřevěnou konstrukci už pozdě. Proto je ideální zabudovat do konstrukce objektu senzor vlhkosti. Včas odhalíte kumulující se vlhkost nebo i případnou havárii a můžete okamžitě zasáhnout.“
Správně užívat nemovitost = předcházet problémům
Tím, jak nemovitost užíváme, můžeme problémům se zvýšenou vlhkostí předcházet nebo je způsobovat. Určitá část vlhkosti se sice stačí odpařit, ovšem pokud jsou prostory špatně odvětrané, kumuluje se vlhkost v konstrukci tak dlouho, až dojde k viditelným následkům. Podle Včeláka je tento problém stále častější. Dnes je stavební proces mnohem rychlejší, než tomu bylo dříve. A tak jsou novostavby jsou při předání často vlhké a stavební konstrukce jsou nasycené vlhkostí z procesu výstavby. Navíc aby dnešní novostavba splňovala všechna kritéria vyhlášky o energetické náročnosti budov, řeší se těsnost obálky i výplně otvorů. Tím se sice skvěle zamezí únikům tepla, ale omezí se přirozené větrání celého objektu. Zateplení a perfektně těsnící nová okna způsobují značné rozdíly teplot mezi vnitřním a venkovním prostředím, což v kombinaci s nedostatečným větráním jsou ty nejlepší podmínky pro kumulaci vlhkosti. Ta se může srážet na parozábranách nebo tepelných mostech. Když se pak do takové novostavby nastěhujete a začnete vařit, žehlit a prát, vlhkost tím podpoříte a většinou pak nepomůže ani důkladné větrání. „Právě proto vyvíjíme senzory vlhkosti, které vás včas informují o vznikajícím nebezpečí, čímž dokážou ušetřit nemalé náklady na rekonstrukci,“ informuje vědec.
