Search

Dřevostavba v Čechách – téma současnosti.

Dřevostavbu ano či ne? Dá se srovnat zděná stavba s dřevostavbou. A které ta stavba je lepší, dají se nějak porovnat? Porovnávat technické údaje a užitnou hodnotu zděných staveb s dřevostavbou je asi stejné, jako když se zeptáte, co váží víc. Kilo železa nebo kilo peří? No přeci stejně, kilo jako kilo. Tak je to i v našem případě. Někdo má rád beton a cihlu a jiný dřevo.

Každá ta stavba má pro toho kterého stavebníka stejnou váhu. Kdo dá na cihlu, nestaví ze dřeva a naopak. A ty věční váhalové a šťouralové, co s nimi? Dám jim jednu radu zadartmo. Přijďte se někdy podívat do dřevostavby, přivoňte k vůni dřeva, nasajte atmosféru a načerpejte energii. Nebojte se rozhodnutí stavět ze dřeva. Pokud si dáte práci s výběrem dodavatele stavby nebo si necháte poradit od konzultační firmy, máte z poloviny vyhráno. Když se budete o dům, řádně starat, tak vás v pohodě přežije. A pokud se o něj starat nebudete, dopadnete stejně, jako když se nebudete starat o dům zděný.

 

Během SVé praxe jsem se setkávám více či méně i s těmi klienty, kteří k této problematice přistupují spíše váhavě a doufají, že jim předložím nějaké tabulky, průzkumy a výzkumy, které dokazují, že dřevostavba je horší nebo lepší než zděný dům. Možná těmto váhavcům dá odpověď rozhovor s člověkem, který se zabývá dřevostavbami již řadu let a vlastní naprosto unikátní technologii výstavby, která v České republice nemá obdoby. Tato technologie je u nás je patentově přihlášená.

 

Rozhovory, které vám budu postupně nabízet se budou objevovat na stránkách REALIZACE BYDLENÍ (www.realizacebydleni.cz ) a zároveň na stránkách DŘEVOSTAVBY ROB (www.drevostavby-rob.cz ) několik měsíců. Během té doby se dotkneme mnoha témat, která vás budou určitě zajímat. Plánuji oslovit i další firmy, které s „dřevostavebnictvím“ mají co do činění a možná se podíváme i do zahraničí, konkrétně do Norska či Kanady. Všude tam mají s dřevostavbami bohaté zkušenosti a jsou tedy pro nás velkou inspirací.

  • DR: Dobrý den pane Novotný, řekněte nám něco o sobě. Začněte od začátku.
„V době před rokem 1989,“ začal vzpomínat pan Novotný „jsem pracoval jako technik na stavebním oddělení Statku Frymburk.v Jižních Čechách. Je to nedaleko Rakouských a Německých hranic v krásné šumavské přírodě s dostatkem dřevního lesního porostu. Po revoluci nám ale ředitel statku oznámil, že státní dotace na naší činnost skončily a tudíž nemá pro nás,stavební středisko s 60 zaměstnanci, práci. Připravil jsem si tedy privatizační projekt. Stavební středisko se tehdy podle privatizačního projektu skládalo ze dvou částí HSV – hlavní stavební výroba, kde vládl můj kolega a PSV – pomocná stavební výroba, kterou jsem měl získal já. Součástí mého střediska měla být také truhlárna, kde bychom vyráběli různé truhlářské výrobky.“
  • DR: Takže jste začal podnikat. To bylo v kterém roce?
„Podnikat jsem začal začátkem od roku 1993. V tomto roce mne zároveň oslovil majitel projektu rodinného domu z německého Pasova, který mi svůj projekt představil a zeptal se mne, zda dokážu takový dům postavit ze dřeva. V té době jsem o dřevostavbách měl pouze mlhavé informace a představy, proto jsem si zašel do technické knihovny, abych zde získal potřebnou literaturu. Našel jsem tam pouze jednu knihu českého inženýra, jehož jméno si bohužel již nepamatuji. Žil v USA a popisoval ve své knize veškeré systémy, které v Americe viděl. Vše bylo popsáno od začátku 20.století, kdy byl v USA vyvinut sloupkový systém „two by four“, který znamenal přelom ve vývoji úsporných dřevěných konstrukcí a umožnil pokrýt narůstající potřebu rychlé,ekonomické výstavby a zdravého bydlení.“

  • DR: Sloupkový systém? Mohl byste nám o tom něco říct?
„Tento název je odvozen z dimenze základního konstrukčního prvku 2 x 4 palce.Tyto principy úsporné sloupkové soustavy se ve dřevostavbách uplatňují doposud. Čím déle jsem knihu pana inženýra studoval, tím méně jsem byl o popisovaných systémech a jejich pevnostní statické funkci přesvědčen. Většina popisovaných systémů byla na principu dřevěného rámu, tvořeného fošnami,nebo hranolky, které byli shlučeny hřebíky a které musely být oplášťovány v té době prkny v horizontální rovině a nebo „na koso“.Toto opláštění zajišťovalo stabilitu jednotlivých stěn.“
  • DR: Asi vás to moc neoslovilo, že ?
„To máte pravdu,“ přiznal se mi pan Novotný. „Moc ne. Vzpomněl jsem si na krásné staré kostelní i jiné krovy, které jsem do té doby viděl a při jejichž spatření jsem obdivoval práci tesařských mistrů, kteří neměli k dispozici dnešní spojové materiály a proto museli využívat tesařské spoje – dlaby,čepy,dřevěné hřeby atd., aby byli vůbec schopni takovéto konstrukce postavit a nejen to, takto postavené krovy přečkaly celé generace a slouží dodnes. Řekl jsem si, proč tedy nevyužít také u stěnových konstrukcí dřevostaveb dřívějších tesařských spojů a k tomu ještě přidat lepené lamelové dřevo.“

. . . celé znění rozhovoru, včetně podrobností a výhod jedinečné „dřevostavební“ technologie firmy „Novotný“ najdete na stránkách www.drevostavby-rob.cz >>> ZDE


www.drevostavby-rob.cz





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *