O dřevostavbách se traduje, že nemají tak dobrou zvukovou izolaci jako zděné domy a slyšíte v nich téměř vše, co se děje ve vedlejších místnostech. V tomto článku vám však dokážeme, že se tyhle spekulace nezakládají na pravdě – a že kvalitně provedená dřevostavba má identické akustické vlastnosti jako zděná stavba.
Hned na úvod krátká odbočka k zákonům a vyhláškám – akustické požadavky na vnitřní příčky staveb stanovuje norma ČSN 73 0832:2010, která mimo jiné definuje pojem stavební vzduchová neprůzvučnost.
Vzduchovou neprůzvučnost si představte jako schopnost vnitřní příčky pohlcovat zvuk. Pokud například v obýváku pustíte televizi s hlučností 55 dB a vnitřní příčka má vzduchovou neprůzvučnost 45 dB, ve vedlejší místnosti uslyšíte zvuk o síle 10 dB.
Podle zmíněné stavební normy ČSN 73 0832:2010 musí být vzduchová neprůzvučnost vnitřních příček stavby minimálně 42 dB. Tento požadavek platí pro zděné stavby i dřevostavby – a kvalitně provedené domy tento požadavek vždy splňují.
Nejlépe si vedou příčky ze sádrokartonu
Zásadní vliv na výslednou kvalitu zvukové izolace má materiál vnitřních příček. Stavebník musí najít optimální rovnováhu mezi tloušťkou zdí, aby zbytečně nezmenšoval obytnou plochu domu, a akustickými vlastnostmi. Dnešní firmy proto nejčastěji sahají po sádrokartonu, který má při stejné tloušťce lepší izolační vlastnosti než cihla nebo beton.
Například my v dřevostavbách MIDO stavíme 125mm sádrokartonové příčky, ke kterým přidáváme 100mm ocelový profil a 80mm vrstvu zvukové izolace Knauf Decibel. Máme ověřené, že v této kombinaci materiálů bez problémů dosahujeme laboratorní zvukové neprůzvučnosti 48 dB, která i po započtení korekce (rozdílu v měření v laboratoři a reálně na stavbě) splňuje normu ČSN.
Při stavbě navíc myslíme i na zvukové mosty – předměty procházející izolovanou stěnou, které mohou zhoršovat akustické vlastnosti. Řeč je o rozvodech, zásuvkách, nosnících nebo výztuhách. Takové zvukové mosty dokážou snížit neprůzvučnost příčky o několik dB, nicméně nám se v praxi daří je úspěšně odstínit.
V potaz berte i kročejovou neprůzvučnost
Vedle stavební vzduchové neprůzvučnosti má na akustické vlastnosti staveb vliv také kročejová neprůzvučnost. Ta se šíří vibracemi konstrukcí, proto ji měříme vždy ve spodní místnosti stavby. Platí, že čím je kročejová neprůzvučnost nižší, tím lépe.
Kročejový hluk vzniká nejčastěji chůzí, stěhováním nábytku nebo usedáním ke stolu, kdy pohybujete židlemi po podlaze.
Obrovskou výhodou dřevostaveb je, že dokážou kročejový zvuk velmi dobře izolovat. Například využitím více izolačních vrstev, jejich vhodným uspořádáním a ukotvením nebo vyplněním dutých prostor. Oproti tomu v klasické zděné stavbě tolik možností nemáte – jedinou účinnou obranou proti kročejovému zvuku je vyšší tloušťka a hmotnost konstrukce.
Fakta nelžou. Dřevostavby jsou na tom z pohledu svých akustických vlastností podobně (a často dokonce lépe) než zděné stavby. Jestliže se vy nebo někdo z vašich známých potýkáte s vyšší hlučností v dřevostavbě, je na vině nejspíš zhotovitel, který nerespektoval české normy. Správný výběr realizační firmy dřevostavby je v tomto případě klíčový – ale to ostatně platí i pro zděné domy.
