Vše souvisí se vším.Rychlý odtok srážkové vody z území souvisí s povodněmi, neschopnost udržet vodu v krajině s intenzitou dešťů, způsob zacházení vody s její cenou atd. a tak ať chceme nebo nechceme, každý nakonec nějakým svým malým dílem, svým hospodařením s vodou, ovlivňujeme koloběh vody, a platí tak, že kapka ke kapce …
Hodnota a cena vody a ekonomické srovnávání.
O problematice hospodaření s vodou se dá vykládat z několika stran: etické, ekologické a našly by se i další. Dnešní člověk bude možná zatím asi nejvíc slyšet na finanční argumenty a tak pár slov o financích a vodě. Skoro každý je měsíčně konfrontován s její cenou formou zálohy na stočné, odpovídá však cena vody jejím skutečným výrobním nákladům a její hodnotě? Nebo je její cena tzv. „politikum“, a proto pokřivená? Loni proběhlo setkání odborníků v Heneffu na téma benchmarking procesů při čištění vod u velkých čistíren a došlo se k tomu, že skutečné náklady za vyčištění jednoho m3 odpadní vody a jeho odvedení kanalizací jsou v celé Evropě někde kolem 4 EUR tj. 100 Kč. K této hranici bude tedy směřovat i cena u nás, pokud nebudeme chtít zase žít na dluh, pokud budeme chtít zabezpečit obnovu zařízení, a pokud budeme respektovat skutečné náklady a nařízení EU o tom, že stát by neměl dotovat tuto sféru z veřejných prostředků. Z čehož vyplývá, že k této ceně vyjadřující skutečné náklady by se měla provádět i ekonomická srovnání a ne k dnešnímu stavu, kdy se velké ČOV staví z dotací a tak náklady, které se dostanou do nákladů, a vlastně i výsledná cena vody, jsou tak značně zkreslené.
Kam se srážkovou vodou?
Doba, kdy jsme jako s cirkusem jezdili po seminářích a vykládali jako úplnou novinku tzv. švýcarský způsob – tj. že projektant musí nejprve hledat, jak vodu zasáknout nebo jinak zachytit a teprve, když to nejde, pak jak ji co nejšetrněji odvést (nejlépe zpožděně) a teprve, když to nejde, tak vypustit do kanalizace, je pryč a naše předpisy s desetiročním zpožděním říkají již to samé. Teď možná bude ještě pár roků trvat, než se změní i myšlení architektů no a budeme se chovat tak, jak to mělo být od začátku. Což je, snažit se udržet odtokové parametry tak, jak si je nastavila příroda, jak na ně vymodelovala koryta řek a celou morfologii.
Kam s odpadní vodou?
Dnes na mezinárodních konferencích, což znamená, že za pár roků i u nás se již zcela běžně budeme setkávat s názorem, že způsob jakým dnes odvádíme odpadní vody, je ten nejdražší a že je to tak trochu zbytečný luxus. Vyrobíme pitnou vody a tu pak použijeme na transport odpadů. A tak se objevují a stále více budou objevovat systémy umožňující vícenásobné použití vod a systémy využívající odpadů a energie z odpadních vod. Jedním ze způsobů řešení je tzv. dělení vod a využití šedých vod (vod z praní a sprchování) např. v hotelích na splachování záchodů. Ale jsou i způsoby se stoprocentní recirkulací všech vod. No, a pokud srovnáme tyto systémy se skutečnými náklady na odvádění odpadních vod, tak jsou to již reálná použitelná řešení mající vedle ekologických výhod i výhody ekonomické.
Zařízení na hospodaření se srážkovými vodami.
Pro využití dešťových vod je celá řada v podstatě jednoduchých výrobků. Jeden z největších výrobců firma ASIO, spol. s r.o. nabízí pro tyto účely zařízení AS–REWA. Jedná se o plastovou akumulační nádrž se speciálním čerpadlem umožňující dodávku vody jak do sítě užitkové vody, tak i např. do závlahového systému. Důležité u tohoto zařízení je správně navrhnout objem nádrže (což se dělá podle potřeby vody a podle sběrné plochy – přesný postup výpočtu na www.asio.cz v sekci „navrhneme řešení“) a správně připojit i doplňovací zdroj pitné vody (nesmí dojít k možnosti nátoku dešťové vody do rozvodu pitné vody). Tímto zařízením se dá ušetřit až polovina vody v domácnosti – voda je použitelná na splachování, zalévání, praní, mytí techniky, atd. Při současných cenách vody je sice návratnost stále ještě relativně dlouhá, ale je jen otázkou několika roků, kdy se situace změní a nastane situace, jakou známe např. z Německa a Rakouska, kdy zařízení na využití dešťovky je skoro u každého domu. Zatím jsou u nás pro využití zařízení důvody spíše legislativní, podle nichž je třeba u každé novostavby zabezpečit správné hospodaření se srážkovou vodou (viz Stavební zákon a navazující vyhlášky MMR 268/2009 a 269/2009).
Zařízení na zasakování a zpomalení odtoku.
Vedle stále více používaných terénních útvarů zpomalujících odtok nebo zasakování, jako jsou rigoly, průlehy a muldy, se používají i intenzivnější způsoby akumulace vod – tzv. voštiny nebo tunely. Tyto podzemní útvary umožňují akumulaci a zásak nebo akumulaci a zpomalený odtok. Pro tyto účely má např. firma ASIO, spol. s r.o. připraveny dva typy výrobků. Voštiny AS–NIDAPLAST, které se používají tam, kde jsou omezené prostorové možnosti a tam, kde předpokládáme vysoké zatížení a tunely AS–KRECHT, které jsou cenově výhodnější a které se použijí v místech s vysokou hladinou podzemní vody, není je však možné použít ve více vrstvách.
AS–NIDAPLAST AS–KRECHT
Zařízení na využití odpadních vod.
Zatím spíše v zemích s nedostatkem vody se můžeme potkat s čistírnami odpadních vod umožňujícími jejich recyklaci. Jedním z typů ČOV k těmto účelům uzpůsobeným je membránová ČOV AS–VARIOcomp K ULTRA, která nejen vodu biologicky vyčistí, ale díky separaci na membránách i zbaví nerozpuštěných látek a hygienicky zabezpečí na úroveň umožňující vodu používat jako užitkovou nebo vypouštět do vodních útvarů určených na koupání.
Další možnost, jak využít odpadní vody, je rozdělit je na hnědé a šedé a recyklovat jen šedé vody a tyto použít jako užitkové. Toto řešení se stále častěji používá ve velkých hotelích a administrativních budovách, v některých zemích je toto řešení přímo nařízeno. ASIO, spol. s r.o. je již připraveno řešit i tuto problematiku.
Kombinace využití použitých vyčištěných vod a srážkové vody.
Tento systém je spojením využití dešťové a vyčištěné splaškové vody a přináší vedle úspory pitné vody další výhody, zejména u hotelů a tam, kde je voda recyklována. Systém není tak závislý na dešťových vodách a doplňováním je řešeno snižování solnosti a tím i nadlepšení kvality recyklované vody.
Závěr
Hospodaření s dešťovými vodami sice ještě neproniklo do podvědomí všech zúčastněných, ale legislativa je nastavená a výrobci a dodavatelé připraveni nabízet řešení, která jednak pomůžou přírodě, ale zároveň – pokud se zreální cena dodávané a odváděné vody – budou šetřit náklady. Dá se očekávat, že i recyklace vod nebude omezená jen na speciální případy, kdy je třeba zabezpečit vysokou kvalitu vyčištěné vody a že se brzy prosadí i mezi běžná řešení, a to jak u rodinných domů, tak zejména i hotelů a administrativních budov.
Ing. Karel Plotěný