Patnáct krát patnáct centimetrů, případně dvacet krát dvacet patřilo do devadesátých let minulého století k nejpoužívanějším rozměrům tehdejších obkladů a dlažeb. Ten kdo chtěl větší rozměr měl k dispozici 30 x 30 nebo 33,3 x
Vedle těchto tradičních formátů se totiž stále vyšší oblibě těší velkoformátové dlaždice, jejichž hrana má 40, 60 či
Proč velký formát?
Velké formáty obkladových prvků jsou efektní zejména velkých plochách, a to díky minimálnímu množství spár, které při pokládce vznikají. To zároveň zajišťuje i jednodušší údržbu, méně spár dovoluje omezené množství nečistot případně plísní. Zároveň zabroušené hrany dlaždic umožňují instalaci s minimálními spárami, která jsou přesné a rovné, silné přibližně 2 –
Dlažba větších rozměrů je více náročná na rovinnost podkladu, na kvalitu použitých penetrací, lepidel a spárovacích hmot. Práci přenechte odborníkovi, i přesto ovšem počítejte s delší dobou pokládky.
Náš tip:
Zaostřete na technické parametry velkoformátových dlaždic
Užitnou hodnotu výrobku zvyšuje mimo zmíněných větší rozměrů hrany také geometrické parametry (délka, šířka, tloušťka), přímočarost hran, pravoúhlost a rovinnost ploch (minimální zakřivení plochy ke středu – miskovitost nebo vypouklost nebo zakřivení hran).
Plnění požadavků ČSN EN ISI 10545-2
|
vlastnost |
|
min. požadavek dle ČSN |
skutečnost |
|
Geometrické parametry |
délka hran |
± 0,75% |
0,1% |
|
Tloušťka |
± 5,0 % |
0,1 -0,2% |
|
|
Přímost hran |
± 0,5% |
-0,1 – 0% |
|
|
Pravoúhlost |
± 0,6% |
-0,1 -0,2 % |
|
|
Rovinnost povrchu |
Zakřivení ke středu |
±0,5% |
-0,1 -0,1 % |
|
Zakřivení hran |
±0,5 % |
-0,1 -0,1 % |
|
|
Zkroucení |
± 0,5 % |
-0,1 -0,1 % |
Vysvětlivka: Tyto hodnoty byly naměřeny u dlaždic dodávaných firmou BIGTILE, s.r.o.
Proč velkoformátové dlaždice vykazují daleko větší přesnost? Stávající norma v požadavcích selhává, protože nastavené tolerance odpovídají menším formátům.
Pokud srovnáme dlaždici o délce hrany
Co je rektifikovaná a kalibrovaná dlaždice?
Přestože současná výroba keramických obkladových desek je vysoce sofistikovaná, je třeba počítat s určitými odchylkami jak v geometrické přesnosti, tak i co do barevnosti. Jednou z cest k zajištění přesnosti jsou dodatečné úpravy kalibrováním nebo rektifikací. Pokud se rozhodnete pro velké formáty keramické dlažby, ale chcete ji mít tzv. „bez spár“, pak volte především rektifikované, případně jen kalibrované dlaždice.
Kalibrace a rektifikace je zabroušení hran vypálené hotové dlaždice, které eliminuje přirozené kolísání rozměrů keramiky a snižuje rozměrové tolerance jednotlivých prvků na minimum. Rozdíl mezi kalibrací a rektifikací je v přesnosti zabroušení hran. Kalibrované výrobky jsou „ořezány“ s přesností na desetiny milimetru, rektifikované obklady pak s přesností o řád vyšší. Proto je tento údaj nezbytné sledovat na obalech výrobků. Zabráníme tak záměně šarží, které mají nastavenou stejnou toleranci. I z tohoto důvodu nelze doporučit klást dohromady prvky s rozdílnými šaržemi.
Zejména pak rektifikované dlaždice lze pokládat s minimální spárou a dosahovat tak homogenního vyznění podlahy. Pro dokonalé zapravení spárovací hmoty se doporučuje tloušťka této minimální spáry
Víte, že…
Dlaždice nelze pokládat beze spár. Začínají totiž neúprosně působit některé fyzikální zákony: u velmi tenkých mezer mezi obkladovými prvky nelze spolehlivým způsobem vpravit spárovací hmotu. Tím dochází k odkrytí prostoru pro zatékání vody pod obklad. Spára tím přestává plnit svoji hlavní funkci je zdrojem dalších problémů a závad, díky velkým rozměrům dochází u keramických obkladových prvků též k patrným změnám v objemu díky tepelným změnám a tím při vyšší teplotě dochází k větším nárůstům a mohlo by se stát, že desky budou díky malé spáře, případně při její neexistenci, tlačit proti sobě. Jde ale o poměrné velké síly, které dovednou snadno porušit stavební konstrukci.
Pokládka velkoformátové dlažby
Při pokládce velkoformátových dlaždic musíme zajistit naprosto rovný podklad. Rovinatost změříme buď klasickou nebo laserovou vodováhou, použít můžeme i klasický nebo laserový nivelační přístroj. Počítejme s přípustnou odchylkou pro podlahu
Velkým problémem podkladových konstrukcí je vodorovnost podlah, svislost stěn a jejich vzájemná kolmost. Pokud není dodržena přípustná tolerance ± L/600, kde L= naměřená délka mezi pevnými body v mm vznikají problémy s kladením velkých formátů.
Dilatace
Přestože při instalaci velkoformátové dlažby používáme flexibilní lepidla a flexibilní spárovací hmoty, nesmíme u ploch větších než cca 60x60m zapomenout na dilataci. Dilatační spáry rozdělují podklad na menší pole a jejich posláním je vyrovnávat vnitřní napětí v podlahové konstrukci. Procházejí celým profilem podlahy a objektové dilatace i profilem nosné konstrukce. V položené dlažbě musí dilatační spára procházet ve stejném místě nad dilatační spárou v podlaze. Existují však systémy, které umí překlenout tyto dilatace např. použitím speciální netkané textilie ve vrstvě lepidla.
Kvalita podkladu
Stejně jako tvar je důležitá také vyzrálost podkladu, dostatečná pevnost a soudržnost. Výrobci zpravidla doporučují změřit jeho zbytkovou vlhkost, která zvláště u anhydritů hraje velkou roli a může negativně ovlivnit výsledek práce. Dále je třeba se zaměřit na opravu poškozených míst a použít kvalitní správkové hmoty.
Penetrace
Pro dosažení požadované přídržnosti všech vrstev materiálů je třeba použít penetrační nátěr, který volíme podle druhu a stavu podkladu. Na standardní savé podklady (beton, cement, mazaninu) použijeme univerzální nátěr, na nesavé podklady (dlažbu, gletovaný beton apod.) používáme tzv. kontaktní můstek, který zajistí optimální přilnavost. Zvláštní pozornost je třeba věnovat podkladům na bázi sádrovce (anhydrit), které jsou velmi citlivé na vlhkost. Zde penetrujeme po předchozím obroušení povrchového sintru. Penetrací se anhydrit zároveň oddělí od následné vrstvy lepidla. Je totiž na bázi sádrovce, takže může chemicky narušit strukturu cementu, který je základem většiny lepidel (i těch flexibilních).
Lepidla a spárovací hmoty
Velkoformátové obkladové prvky vyžadují použití kvalitních lepidel a spárovacích hmot. Použití flexibilních lepidel je samozřejmostí se zvýšenými hodnotami odolnosti proti deformacím (označení S1 a S2) s ověřenými hodnotami pro kladení velkých formátů. Vhodná jsou thixotropní lepidla.
Podlepení celého formátu musí odpovídat i technologie lepení. Jako vhodná se jeví tekutá rozlivková lepidla. Správná konzistence a dostatečné množství nanášeného materiálu zajistí potřebné rozlití po celé velké ploše dlaždice a zamezí vzniku nežádoucích dutin. Rozlivná lepidla je vhodné nanášet hřebenem s oblými zuby.
Při lepení velkých desek nám práci usnadňují speciální přísavky s držákem.
Pro vyspárování se doporučuje použít kvalitní hmoty, které umožňují jejich vpravení i do velmi úzké spáry. Používáme tekuté výrobky, přičemž zbytky by se měly vyčistit do dvou dnů po dokončení práce.